Opel Kadett E 1.6 D (1987)



MOTOR A PŘEVODOVKA

umístění
vepředu napříč
počet válců
4
počet ventilů na válec
2
rozvod
OHC
zdvihový objem
1598 cm3
vrtání × zdvih
80 × 79,5 mm
stupeň komprese
23:1
maximální výkon (při otáčkách)
40 kW (4600 ot./min)
maximální točivý moment (při otáčkách)
96 Nm (2400 ot./min)
palivo
nafta
příprava palivové směsi
nepřímé vstřikování
přeplňování
ne
způsob řazení
manuál
počet rychlostí
5
ROZMĚRY A HMOTNOSTI

délka400 cm
šířka
166 cm
výška
140 cm
rozvor
252 cm
rozchod vepředu
140 cm
rozchod vzadu
141 cm
pohotovostní hmotnost
920 kg
užitečná hmotnost
525 kg
celková hmotnost
1445 kg
objem zavazadlového prostoru
0,39 m3
objem palivové nádrže
tak to neví asi nikdo
rozměr pneumatik
185/60 R14
JÍZDNÍ VLASTNOSTI

maximální rychlost
153 km/h
zrychlení 0-100 km/h
19 sec




Tohle bylo moje první vlastní auto. Koupil jsem ho na podzim 2002 a měl jsem ho pak skoro 1,5 roku. Vzpomínky na něj mam dost rozporuplný. Po počáteční radosti z toho, že konečně mam vlastní auto, mě nadšení poměrně brzy opustilo. Když jsem Kadetta kupoval, tak byl čerstvě po GO karoserie s úplně novým lakem a na první pohled vypadal, jak kdyby právě vyjel z fabriky. Interiér sice jevil už nějaký známky opotřebení, ale to mi zase tolik nevadilo. V podstatě od prvního okamžiku, co jsem ho uviděl, jsem byl na 100% rozhodnutej, že ho koupim. Navíc mě celkem potěšila i jízda s nim. Tenkrát mi moc nevadila absence posilovače řízení, nepřesný řazení, že spojka šla strašně ztuha, velká hlučnost nebo prakticky žádná výbava. To auto dokonce nemělo např. ani otáčkoměr nebo denní počítadlo km. Navíc docela kuriozní bylo to, že Kadetty s motorem 1.6 D měly normální ruční sytič. Dneska bych od toho auta hodně rychle utíkal pryč, ale tenkrát to pro mě byl super stroj. Takže jsem zaplatil a Kadett byl muj.
Nějakou dobu jsem z něj byl opravdu nadšenej, ale postupně mi na něm začalo vadit spoustu věcí. Hlavně, když jsem pak třeba řídil půjčenýho Peugeota 405 1.9 TD, tak jsem měl potom chuť Kadetta hodit ze skály. Ta 405ka ani tenkrát nebyla žádný úžasný auto, ale proti Kadettovi to byl obrovskej rozdíl. Nejvíc mi u Kadetta asi chyběl posilovač řízení a hlavně silnější motor. V zimě se navíc ukázalo, že auto se při teplotách pod 0°C prakticky nedá normálně používat. Jednak byl problém vůbec nastartovat a když už se to podařilo, tak další problém byl v tom, že auto skoro vůbec netopilo. Prostě v zimě bylo lepší jezdit MHD. Proto jsem hned na jaře začal hledat nějakou náhradu za Kadetta. Tenkrát jsem byl ovšem celkem bez peněz, takže jsem to s Kadettem nakonec vydržel až do dalšího jara.
Na autě se začaly postupně projevovat různý závady. Nejvíc problémů bylo asi s elektrikou. Některý problémy pak byly docela kuriozní. Samovolně se vybijela baterka (začal jsem jí proto radši odpojovat při každym stání delšim než pár hodin), přestal fungovat ostřikovač na zadnim okně a stěrač na zadnim okně se zase samovolně spouštěl a vypínal při přejezdu nerovností. Párkrát se mi taky salo, že se samo od sebe zaplo rádio a jenom v něm praskalo a nešlo vypnout ani naladit žádnou stanici. Musela se odpojit baterka a pak to přestalo. Tohle byly celkem veselý problémy, který by mi ani moc nevadily. Horší bylo, že jsem třeba ráno v pohodě nastaroval, někam jsem odjel a po pár hodinách jsem přišel k autu, otočil jsem klíčkem a jenom se rozsvítily kontrolky, ale startér ani necvaknul. Pak nezbylo nic jinýho, než auto roztlačit, ale to jsem měl vždycky strach, aby mi nepřeskočil rozvoďák. Zvláštní bylo, že jsem pak obvykle nasranej dojel domu a když jsem zkusil znovu nastartovat, tak už to šlo. Potom auto v pohodě startovalo třeba měsíc a po měsíci se problém opakoval. Nevim, jestli takhle nějakym zvláštnim způsobem odcházel startér nebo byl problém někde jinde. Pak se mi taky párkrát stala docela zvláštní věc a to taková, že po delšim stání se nějak zasekla spojka a zustala jakoby částečně v záběru. Pomohlo na tu spojku párkrát dupnout a ono to povolilo. Další problémy byly s brzdama. Auto při brždění táhlo ke straně, ruční brzda pak nefungovala prakticky vůbec. Postupně začaly odcházet další věci. Tlumiče už byly na prahu smrti, vejfuk začal reznout a vlastně hned po první zimě se ukázalo, jak "kvalitně" asi byla kastle vyvařená, protože začaly neuvěřitelně rychle reznout přední podběhy, ve kterejch byly po pár měsících díry, že bylo skrz ně vidět na silnici a pak taky klasika všech starších Opelů - začaly rezanout prahy. Překvapivě se ovšem na autě nikdy neobjevila žádná závada, která by způsobila, že bych zustal někde stát. Když to tak vezmu, tak jsem vlastně akorát měnil olej, řemen od alternátoru, stěrače a uzávěr od nádrže. S tim uzávěrem jsem si taky docela užil. Původní mi z ničeho nic uletěl někde na dálnici, takže jsem koupil novej a ten vydržel v pořádku asi dva měsíce. Pak mi spadnul na zem, když jsem bral naftu a rozpadnul se na dvě části a něco se z něj odlomilo. Naštěstí se mi podařilo s tim nádrž nějak zavřít, ale nešla zamknout a ten vrchní plastovej díl se protáčel. Takže když jsem chtěl otevřít nádrž, tak jsem musel tu vrchní část z plastu násilim utrhnout a tu vnitřní část pak vytáhnout kleštěma. U pumpy na mě vždycky lidi čuměli jak na blázna. Poslední maličkost byla ještě to, že z motoru chcal na několika místech olej.
Jízda s Kadettem byla docela utrpení. Motor jednak příšerně řval, klepal celym autem a navíc byl prostě slabej. Holt od naftový, atmosférický 1.6ky se nedaj čekat zázraky. Výkon 40 kW asi mluví za všechno. Kvalty byly docela dlouhý, takže na 5ku se mi podařilo dosáhnout z kopce něco málo přes 170 km/h. Na rovince se pak dalo vymáčknout cca 160 km/h, ale to trvalo několik minut, než se auto na tuhle rychlost rozjelo. Na první tři rychlostní stupně nebylo zrychlení ještě tak hrozný. Na trojku se dalo vymáčknout cca 90 km/h, ale na čtyřku a hlavně na pětku už to bylo docela utrpení. Při předjíždění to byly občas docela adrenalinový zážitky.
Přestože to bylo nafťák, tak při předjíždění bylo lepší podřadit a motor trochu vytočit. Škoda, že nebyl v autě otáčkoměr. Docela by mě zajímalo, do kolika otáček jsem ten motor trápil. Naopak hlavně ve městě jsem ocenil, že motor celkem bez problémů dokázal auto rozpohybovat i na volnoběžný otáčky, takže při rozjezdech nebylo ani nutný přidávat plyn a auto pozvolna se rozjelo. Spotřeba byla hodně různá. Při šetrnym zacházení někde na dálnici a za příznivých klimatických podmínek se dalo jezdit tak za 5 l/100 km. Ale v zimě na kratší vzdálenosti nebyl problém ani přes 10 l/100 km, což mi na 1.6ku nafťáka připadá poměrně dost. Když už jsem u tý spotřeby, tak je docela zajímavý, že snad nikdo nemá žádný tušení, podle jakýho systému se dávaly nádrže do Kadettů, takže vlastně ani nevim, jakou jsem měl nádrž.
Řízení bylo bez posilovače, ale mělo poměrně lehkej převod, takže se člověk nějak moc nenadřel, ale zase ze středový polohy to bylo do plnýho rejdu asi 2,5 otáčky volantem. Výhoda aspoň byla v tom, že volant padnul docela dobře do ruky. Řazení bylo strašně nepřesný. Dost často se mi stávalo, že jsem chtěl zařadit 2-ku a skočila mi tam 4-ka. Aspoň, že šlo docela zlehka. Naopak všechny pedály šly dost ztuha. Hlavně práce se spojkou byla docela namáhavá. Podvozek byl na tomhle autě asi to nejlepší. Sice tlumiče byly už ve strašnym stavu, ale auto stejně pořád docela slušně sedělo. Rozhodně na silnici sedělo líp, než plno mnohem novějších aut. Určitě tomu dost pomohlo jiný obutí. Já měl na autě 185/60 R14, ale podle techničáku jsem měl mít snad 155/80 R13 nebo tak něco, což by byla asi dost hrůza. Hodnotit brzdy asi nemá smysl. Já měl brzdy v dost špatnym stavu, takže jejich účinek nebyl nic moc. Docela se divim, že jsem to nikdy do někoho nenapálil.
Interiér byl už při koupi v pokročilym stádiu rozkladu. Ani nemá cenu popisovat, jak za jízdy uvnitř všechno klepalo, vrzalo a vibrovalo. Navíc odpadávalo těsnění, odpadávaly kličky na stahování oken, taky se mi ulomil držák sluneční clony a některý materiály byly tak nekvalitní, že se po těch letech doslova začaly rozpadat na prach (např. manžeta řadící páky nebo opěrky hlavy). Vzhledem ke stáří, ale nevypadá interiér Kadetta zase tak strašně, i když to je čistě subjektivní názor. Jinak na předních sedačkách je místa celkem dost, akorát na šířku teda nic moc, takže jsem občas 5-ku řadil až někam do míst, kde měl levou nohu spolujezdec. Vzhledem k tomu, že jsem měl 3-dvéřáka, tak přístup na zadní sedačky byl trochu horší, ale já jsem málokdy vzadu někoho vozil, takže to mi vůbec nevadilo. Vzadu jsem nikdy nejezdil, takže pohodlí moc nemůžu zhodnotit, ale celkem v pohodě jsem se tam posadil. Na nohy jsem měl místa docela dost, akorát jsem se už mlátil do hlavy o zadní sklo. Zavazadlový prostor to je naopak silná stránka Kadettů. Hatchback má objem 390 litrů, což je na 4 metry dlouhý auto celkem dost. Navíc dovnitř ani moc nezasahovaly podběhy kol, takže celej prostor se dal docela dobře využít. Akorát mi vadilo, že kufr se dal otevřít jedině klíčem. Když jsem potřeboval do kufru, tak to znamenalo vypnout motor, vytáhnout klíče ze spínačky, otevřít kufr a znovu nastartovat. Vzhledem k tomu, jak bylo v zimě startování problematický, tak jsem dost často radši sklopil zadní sedadlo a lez do kufru vnitřkem.
Co dodat na závěr? Bylo to sice moje první auto, ale poměrně dost mě sralo, takže na něj nijak nostalgicky nevzpomínám. Kdybych moh vrátit čas, tak bych určitě koupil něco jinýho, ale to je teď už jedno. Kadetta bych bral snad jedině GSi...